Mykénská společnost byla tvořena především lovci a válečníky. Výhodné podmínky pro mořeplavbu a nedostatek surovin vedly k tomu, že brzy začali s dálkovým obchodem. Paláce byly centrem veškeré moci, působili v nich řemeslníci i umělci. Na rozdíl od mínojských byly silně opevněny. Základ hospodářství z počátku tvořilo zemědělství, po ovládnutí Kréty se Mykéňané zaměřili také na obchod. Pro jeho potřeby si vybudovali hustou síť kvalitních silnic. Mykéňané také převzali krétskou nadvládu nad mořem a začali obchodovat s celým Středomořím.

Sportovci to jsou trpěliví a urputní. I když prohrávají, ví, že není nic ztraceno a dokáží na poslední chvíli zvrátit nepříznivý stav ve svůj prospěch. 

Vešly do dějin jako město krvavé a zlaté. Přídomek krvavé svědčí o vyhraných válkách, které obyvatelé vedli. Zlaté pak potvrdil známý archeolog Heinrich Schliemann, který za Lví branou objevil velké množství zlatých předmětů – zlatých pohřebních masek a dvoustěnných pohárů s reliéfy. Hroby byly doslova obloženy zlatem. 

A proč Lví brána? Tu přece střeží dva lvi, pravděpodobně první sochy starověkých Řeků. Udivují i obrovské kvádry mykénských hradeb, o kterých se lidé domnívali, že je nemohli stavět lidé, ale obři – Kyklopové.